NEWTON MEDIA MONITORING

Plné znění zprávy

Část dálnice D3 postaví soukromý investor 21.10.2008  Právo  str. 19  Trhy & ekonomika Jiří Novotný Rozhodla o tom včera vláda * Řebíček teď vyhlásí soutěž na koncesionáře Na výstavbě dálniční magistrály, která propojí Prahu s Lincem, se bude významně podílet soukromý investor. Vláda totiž včera schválila návrh ministra dopravy Aleše Řebíčka (ODS), aby pro 78kilometrový úsek od Veselí nad Lužnicí přes České Budějovice až k hraničnímu přechodu Dolní Dvořiště byl použit model PPP (Public Private Partnership). Soukromý investor, jenž vzejde z koncesního řízení, dálnici postaví a bude pak třicet let provozovat, než mu stát vrátí vynaložené peníze. Ministerstvo dopravy na něj nyní vyhlásí koncesní řízení. „Předpokládáme, že koncesionář bude vybrán do října 2009,“ sdělil Právu náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Celkové náklady odhaduje ministerstvo dopravy na čtyřicet miliard korun, zhruba o dvě miliardy nižší, než by stát zaplatil při klasickém financování. Zatímco z Veselí nad Lužnicí do Českých Budějovic bude trasa označena jako dálnice D3, z jihočeské metropole má pokračovat jako rychlostní silnice R3. V Dolním Dvořišti se pak R3 propojí s chystanou rakouskou rychlostní komunikaci S10, jež od hranic povede do Unterweitersdorfu, kde začíná dálnice A7 na Linec. Na otázku, kdy k propojení dojde, Hodač odpověděl: „V roce 2014 nebo 2015.“ Využitím modelu PPP pro dálnici D3 se vláda zabývala už loni. Tehdy schválila využití PPP pouze pro třicetikilometrový úsek Tábor–Veselí nad Lužnicí. Později se však do hry dostala tzv. dlouhá varianta, tedy celá trasa z Tábora až k hranicím. Nynější nové rozhodnutí vlády je tedy vlastně kompromisem. Průchod D3 Posázavím léta blokují ekologové O 171kilometrové dálnici Praha–Dolní Dvořiště začali už v roce 1939 po obsazení Československa vážně uvažovat Němci. Oprášeny tyto plány byly v roce 1987. O čtyři roky později stavbaři dokončili obchvat Tábora a v roce 2005 na něj severně navázal osmikilometrový úsek D3 do Chotovin. V závěru loňského roku pak přibylo ještě 6,8 km mezi Meznem a Chotovinami. Investorem úseku Tábor–VeseČást lí nad Lužnicí bude Ředitelství silnic a dálnic, jež předpokládá, že náklady na těchto 30 kilometrů dosáhnou zhruba patnáct miliard korun. Kdy se ovšem auta plynule projedou z Prahy až do Lince, je stále ve hvězdách. Severní část D3 z Prahy do Tábora má totiž vést přes rekreační oblast Posázaví, proti čemuž se řadu let bouří ekologické organizace i některé obce. V prosinci 2006 schválili krajští zastupitelé územní plány velkých územních celků Benešovska a pražského regionu, jež počítají se severní variantou D3 v takzvané stabilizované trase přes Posázaví. Ministerstvo životního prostředí s tím nesouhlasí a schvalovací proces pro severní část D3 zůstává stále na počátku. Předchozí pokus s PPP nevyšel Dálnice D3 se podle ministerstva dopravy stane prubířským kamenem partnerství veřejného a soukromého sektoru při dostavbě dopravní infrastruktury ČR. Vůbec poprvé se ovšem měl v Česku projekt PPP realizovat již před šesti lety. Tehdejší vláda Miloše Zemana schválila, aby ostravskou dálnici D47 postavil a pak provozoval izraelský holding Housing & Construction (H&C). Smluvně se státu zavázal, že za 125 miliard korun dokončí celou D47 v roce 2009. Špidlova vláda v březnu 2003 smlouvu s H&C vypověděla a jako odškodné vyplatila Izraelcům přes 600 miliónů Kč. Stalo se tak na popud tehdejšího ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL), jenž tvrdil, že bez H&C to české stavební firmy zvládnou rychleji a laciněji. Dnes už je ale jisté, že D47 se s polskou dálniční sítí nepropojí dříve než v roce 2010, a navíc se prodraží. Na otázku, jestli se podobné problémy nebudou nyní opakovat, odpověděl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS): „Jsem přesvědčen, že ne. Jedná se totiž o naprosto odlišný proces. Zatímco Housing & Construction byl pro D47 za koncesionáře vybrán bez řádného výběrového řízení, teď se bude postupovat plně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.“ Foto popis|

© 2008 NEWTON Media a.s. www.newtonmedia.cz